SDH Horní Újezd

Od dob císařovny Marie Terezie měli všichni obyvatelé obce povinnost účastnit se hašení ohně, každému bylo určeno, s jakým nářadím se musí dostavit a všichni se museli podrobit rozkazům rychtáře. Spontánní aktivita vesničanů však nemusela být vždy účinná. Mnohem efektivnější byly výsledky organizovaných a vycvičených obyvatel, zvláště když již existovaly vyspělejší hasební systémy: nejdříve to byly stříkačky poháněné silou mužných paží, potom stříkačky parní a nakonec motorové.

Po žních v roce 1907 shořela ve stodole Františka Sejkory na Hraničkách čp. 6 veškerá úroda. I tehdy jako mnohokrát dříve k účinnému zásahu chyběla potřebná technika a také obětavé a vycvičené mužstvo. Více než na vlastní síly bylo nutné spoléhat na včasný příjezd hasičů z okolních vesnic. Tragická událost se v naší obci stala podnětem k založení hasičského sboru. Tento záměr podporoval jednatel litomyšlské hasičské župy Václav Peterka, učitel v Dolním Újezdě a také místní organizace katolické mládeže.

Dne 29. února 1908 za předsednictví starosty obce Jana Krejzy se v hostinci Jana Nádvorníka čp. 9 uskutečnila ustavující schůze Sboru dobrovolných hasičů. Starostou sboru byl zvolen Jan Hurych čp. 94, velitelem Jan Veselík čp. 104, zástupcem velitele František Stráník čp. 63, jednatelem Josef Rosypal čp. 105 a pokladníkem Vincenc Rejman čp. 61.

Sbor zahájil činnost 26. dubna 1908 teoretickým školením Václava Peterky, konaným v hostinci Jana Hurycha na Vísce. S ohledem na mimořádnou členitost terénu obce byl její katastr rozdělen na tři oddělení. První zahrnulo místní části Vísku a Hraničky, jeho náčelníkem byl Jan Hurych čp. 94, druhé Krásňoves a Podlubníček s náčelníkem Josefem Motyčkou čp. 60, třetí oddělení obsáhlo Cikov, kde byl náčelníkem Jan Nádvorník čp. 9. Z této situace vyplynulo rozhodnutí, že místo jedné velké budou zakoupeny tři menší ruční pojízdné stříkačky. Ještě toho roku dodala firma Václava Stratílka z Vysokého Mýta dvě stříkačky, dodání třetí se uskutečnilo v roce 1910. V obci proto byly tři hasičské zbrojnice, v Cikově, na Vísce a Krásňovsi, kterým se tehdy říkalo hasičská skladiště nebo hasičské kůlny. Vedle stříkaček s desítkami metrů hadic v nich byly uloženy dlouhé háky, které se používaly k strhávání hořících krovů, žebříky, malé ruční stříkačky a další nářadí. Aby se stříkačky do skladiště vešly, měly odnímatelnou oj. K požáru vyjížděly s koňským potahem a v každé místní části bylo určeno, kdo stříkačku poveze. Za příznivého počasí se vedle skladiště na Krásňovsi každou neděli konalo cvičení sboru. Hasiče k nástupu svolala trubka a cvičila se prostná, pořadová, procvičovaly se požární zásahy se stříkačkami.

Pro první rychlý zásah se používala voda z vodáren nejbližších usedlostí, teprve potom se formovala dodávka vody z údolí od řeky Desné, nebo z některé studny. Ruční pumpování vody bylo fyzicky náročné, u vahadel stříkaček se proto muži museli střídat v pravidelných intervalech. Ve zdejším kopcovitém terénu byla vzdálenost od zdroje vody k požáru většinou velká. K ohni se však sjížděli hasiči z širokého okolí, k výtlaku vody se za sebou řadilo několik stříkaček. Pro rozvinutí hadic se používaly navijáky, byly to kladky s dvěma držadly, s jejich pomocí dva hasiči rozvinovali hadice směrem k ohni. K řízení všech činností používali velitelé sborů trubky nazývané povelky, hasiče k požáru svolával signál hoří. Hasiči byli oblečeni ve světlých plátěných stejnokrojích, přepásaných širokým opaskem s pouzdrem na sekeru a s karabinou k upevnění lana, na hlavě měli tmavou přilbu s mosazným kováním.

Technické vybavení se v průběhu let měnilo. V roce 1939 byla u firmy V. Stratílka zakoupena za 35 000 korun motorová stříkačka s 500 metry hadic, který je dosud v inventáři sboru. V letech 1955-1958 byla na Krásňovsi postavena nová zbrojnice. Roku 1977 byly zakoupeny automobil ROBUR a požární stříkačka PS-12, která je v současné době společně s automobilem AVIA - 30 ve výzbroji sboru.

Hasičský sbor jako celek se těšil  v obci vždy velké vážnosti, protože zajišťoval bezpečí, život a majetek občanů. Pořádal však také hasičské slavnosti, včetně předvádění akrobatických cvičení s použitím žebříků. Hasičské plesy bývaly vrcholem společenských událostí a zdejší Jednota divadelních ochotníků byla v roce 1924 založena na podnět našeho sboru. Hasiči se ve stejnokrojích zúčastňují slavnosti jak v naší obci, tak i v obcích okolních, pohřbů členů sboru místního i přespolních. V kulturní oblasti kromě plesů sbor organizoval taneční zábavy, zájezdy, divadelní představení. Od roku 2001 pořádá sbor tzv. Podlubničský pivokošt aneb divadlo u studánky. Tato akce je hojně navštěvována, o čemž svědčí vždy velká účast obyvatel nejen místních ale i lidí ze širokého okolí. Sbor vždy úzce spolupracoval s obcí a nemalou měrou přispěl k jejímu rozvoji.

V roce 1947 byl náš Sbor dobrovolných hasičů přejmenován na Hasičskou jednotu a roku 1953 na Československý svaz požární ochrany, k původnímu názvu jsme se vrátili v roce 1990. Bez ohledu na to, jak se sbor kdy oficiálně jmenoval, již po sto let ctíme heslo, které jsme přijali při svém založení : „Bohu ke cti, vlasti k oslavě, bližním k ochraně. ˝1)

Současný výbor pracuje ve složení:

Starosta – Jan Vostřel ml. čp. 59, místostarosta -  Jaroslav Kysilka ml. čp. 148, , velitel - Josef Filipi čp. 71, jednatel – Ladislav Žďára čp. 103, pokladník - Bohumil Novák čp. 82, spolkový referent – Jaroslav Kladiva čp. 62, předseda rady - Václav Kladiva, Poříčí 108

Celkový počet členů Sboru dobrovolných hasičů Horní Újezd k 1. 1. 2010 byl 50 členů.

Václav Lněnička, Josef Tobek, Jan Vostřel